Chojun Miyagi byl otcem a zakladatelem karate Goju-ryu. Narodil se 25. dubna 1888 a již jako malé dítě začal s výcvikem karate. Ve věku 14 let poznal Kanryo Higashionna (tomu tehdy bylo 49 let) a stal se jeho žákem. Traduje se, že Sensei Higaonna učil své žáky prvních šest měsíců výuku jen Unso-ku-ho. Potom přešel návazně ke kata Sanchin, která nechal žáky cvičit podle jejich pokroků tři až čtyři  roky. trénink musel být velmi náročný, neboť higashionna trval na tom, aby všichni jeho žáci v těchto prvních letech získali dobrou fyzickou kondici, naučili se ovládat dýchaní sanchin a zároveň zvládli obtížné variace napětí, které byly v Shorei-ryu vyžadovány

             Po návratu z Číny strávil Chojun Miyagi nějaký čas tím, že studoval kata Rokkishu, ze kterých později založil dnes v Goju ryu známé Tensho. Zakrátko na to stanovil základní formy obou kata Gekisai dai ichi a Gekisai dai ni napevno. Jeho nejlepší kousek jsou však dodnes Tensho-kata.

              Už od těchto let začal Sensei Miyagi připravovat svůj vlastní systém. Ale do založení Goju-ryu měl ještě uplynout nějaký čas. Nejprve se v Okinawě představil několika představeními, která vyvolala rozruch na veřejnosti. Považoval za důležité organizovat okinawské karate a už v roce 1925 předpovídal tomuto umění celosvětové šíření.

              Pro tento účel založil Miyagi v roce 1926 ve Wakase-cho, Naha-shi, karatistický klub, který nazval Karate Research Club. Úmyslem tohoto sdružení bylo, vyučovat karate z univerzitního pohledu a předávat jej dál žákům. Proto vedli vyučování různí okinawští experti, kteří se neustále obměňovali: Chojun Miyagi (Naha-te), Choki Motobu (Shorin-ryu), Kenwa Mabuni (Shito-ryu) a Chomo Hanashiro (Shuri-te). Tréninky se konali v jedné zahradě. Vedle tělesných cvičení byly v té době pevnou součástí výuky i teoretické semináře (Mondo).

              V roce 1927 navštívil Karate research Club Jigoro Kano, který se v Japonsku seznámil s mistrem Funakoshi, a chtěl se podrobně informovat o okinawském karate. Od té doby udržoval Sensei Miyagi písemný styk s Kano, který mu později v Japonsku pomohl učinit okinawské karate známým. Research Club byl však roku 1929 rozpuštěn, protože jeho učitelé se vydali vlastními cestami (Mabuni odešel do Japonska a založil Shito-ryu, které podobně jako výuka v Research Clubu obsahovalo mnohé stylové prvky).

             V roce 1930 předváděl nejstarší žák Miyagiho, Shinzato Jinan, kata u příležitosti korunovace císaře Hirohita v Japonsku. Shinzata se nakonec jeden mistr Buda zeptal, k jaké škole bojových umění patří. Nemohl na tuto otázku odpovědět, protože v té době nebylo na Okinawě obvyklé školám dávat jména. Když se vrátil na Okinawu, podal Miyagimu o případu zprávu a ten se nakonec rozhodl, pojmenovat svůj styl podle vedoucí línie čínského kempa. Tak vzniklo jméno Goju-ryu. V roce 1933 byl Miyagiho styl formálně zapsánpod tímto jménem do listin butotukai v Japonsku. Roku 1934 byl zástupci Butotukai jmenován jako vedoucí pobočky Butotukai v Okinawě.

              V následujících letech použil Miyagi významnou část majetku, aby mohl cestovat po světě a prohloubit své studium bojových umění. nejprve odcestoval na Hawai, kam byl pozván, aby tam představil a vyučoval karate. Zůstal tam 10 měsíců. Potom se vrátil na Okinawu. Roku 1936 odjel do Číny, kde studoval v jednom chrámu zen-budhizmus a čínské bojové umění Pa-kua.

              Ve svém nově vytvořeném systému Go-ju (tvrdě-měkký) ryu, spojil Higashionnovo Naha-te e dechové metody zen a taoismu a tím velmi vyvinuté umění výchovy ducha. Učil toto umění ve své škole v Naha a kladl velký důraz na na vnitřní silu (Ki). Zavedl oficiálně do systému kata Sanchin a Tensho, tak jak se dnes v Goju-ryu cvičí.

              Díky svému majetku mohl cestovat po celém světě a šířit karate. Na pozvání  Gogen Yamaguchi se zdržel   delší čas i v Japonsku a určil Yamaguchiho svým nástupcem japonském Goju-ryu.

              Teprve v roce 1940 dokončil Sensei Miyagi systém svého učení a uzavřel tím zcela vývoj Goju-ryu jako samostatného stylu. K tomu uvedl do systému ještě obě kata, která založil Gekisai dai ichi a Gekisai dai ni, aby se tím „tvrdá – měkká“ škola stala úplnou. Za extrémy tvrdého-měkkého směru označil ve svém stylu kata Thensho a Shanchin. V těchto letech pobýval Sensei Miyagi střídavě v Japonsku a Okinawě, kde také vyučoval, z čehoz vznikli obě důležité školy Goju-ryu. Na Okinawě byl už v této době uznávan jako jeden ze schopných mistrů karate.

             V roku 1941 začala v Japonsku 2. světová válka, ve které Miyagi stratil svého třetího syna, Jun, a svého nejstaršího žáka, Shinzo Jinan. Od této doby už nedával žádnu výuku a stáhl se z veřejného života do ústraní.

             Po porážce Japonska se vrátil na Okinawu a usadil se ve měste Ischikawa. Dlouho zůstal nepoznán, neboť lidé se domnívali, že Japonsku. Kvůli  svému pokořenému charakteru byl považován za ochablého městského člověka a byli mu přidělovaný pouze nízke práce. Když byl nakonec přece jen poznán, objevili se všude kolem mistři bojových umění a prosili Miyagiho o výuku karate.

             V roku 1946 obnovil Okinawě opět výuku. Stal se ředitelem Okinawa Civil Association of Physical Education a vyučoval na okinawské policajní škole. Ve stéjnem roce založil dojo vedle svého domu v Tsuboya-cho, kde jěšte dnes žije jeho čtvrtý syn. Z učení Miyagiho, jak v Japonsku, tak v Okinawě vznikli dvě hlavní línie, Goju-ryu, které se po jeho smrtí vyvíjali samostatne.

              V Okinawě vystupovali jako jeho dědiči Seiko Higa, Meitoku Yagi a Eiichi Miyazato. Meitoku Yagi, nejstarším a nejvyšše postavený mistrům žák (Ushi-deshi Goju-ryu). Meitoku Yagi při 10. výročí Miyagiho úmrtí zdědil Miyagiho pás. Ale po setkání žáků Mistra v roce 1954 kdy se jednalo o dění karate na Okinawě a pokačování v cestě Goju Ryu, se usneslo že Eiichi Miyazato povede výuku v Miyagiho zahradní dojo. Po krátké době bylo v jeho blízkosti vybudováno Dojo s názvem Jundokan, které se proslavilo na celém světě a kde Eichi Miyazato cvičil až do jeho smrti v roce 1999.

               V Okinawě je Miyagi Sensei uctíván jako jeden z největších mistrů karate do.

               Lidé ho tam nazývají „Bushi Magusuku“, což znamená totéž jako „džentlmen-bojovník“. Stále znovu se oním říka, že v sobě spojil schopnost ve dvou  extrémech: k absolutní pokoře a  nadlidskému výkonu. Nikdy neztratil kontrolu nad sebou samým a nikdy svého protivníka v boji nezranil. Měl sílu býka a duši svatého. Miyagi zemřel v roce 1953.